od Eliška » pát 10. bře 2017 10:33:52
Ano, přesně tak.
Ohledně dotazu na mfcr my na dotaz odpověděli takto:
Dobrý den, k Vašemu dotazu Vám sděluji následující:
U VPP nepodléhají evidenci tržeb příjmy, které dosahuje z nepodnikatelské činnosti, a dále jsou vyloučeny příjmy z drobné vedlejší podnikatelské činnosti. Naopak evidenci tržeb podléhají příjmy z ostatní činnosti, která je podnikáním (pokud se nejedná o ojedinělou činnost – vyloučena z administrativních důvodů). Je tedy nutné důsledně rozlišovat charakter činnosti VPP. Ve vztahu k ZoET musí mít správce daně postaveno na jisto, zda všechny příjmy, které VPP dosahuje z hlavní činnosti, jsou příjmy z nepodnikání nebo zda část/všechny příjmy jsou dosahovány z podnikatelské činnosti. Pokud VPP má tržby z vedlejší podnikatelské činnosti, je nutné ověřit, zda tato činnost splňuje kritérium tzv. drobné vedlejší podnikatelské činnosti.
Veřejně prospěšnou je v souladu s § 146 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu.
Veřejně prospěšným poplatníkem se dle § 17a odst. 1 ZDP, rozumí poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. Ustanovení § 17a odst. 2 ZDP stanoví, které subjekty veřejně prospěšnými poplatníky nejsou (např. Česká televize, zdravotní pojišťovna, společenství vlastníků jednotek).
Jednou z forem VPP je spolek. Činnost spolku je vymezena v ustanovení § 217 OZ. Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Hlavní činností nemůže být podnikání ani jiná výdělečná činnost (případný výdělek, resp. zisk v rámci hlavní činnosti, je zde třeba chápat jako exces, který však zákon nijak nesankcionuje). Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost, která je vždy činností výdělečnou. Nezisková povaha spolku tedy nevylučuje, aby spolek vyvíjel i výdělečnou činnost (podnikání nebo jinou výdělečnou činnost). Tato však musí být k hlavní činnosti nutně vedlejší (doplňkové) povahy. Není přitom rozhodující, jak je tato činnost formálně ve stanovách spolku upravena; rozhoduje zde hledisko materiální, tedy skutečný stav věci. Bude-li tedy reálně vzato jedinou činností spolku podnikání, jedná se o zjevné porušení § 217 odst. 1 věty druhé OZ bez ohledu na to, že ve stanovách spolku je podnikání označeno toliko za vedlejší činnost.
VPP může vedle své hlavní činnosti (činností) vykonávat také činnost vedlejší. Tato vedlejší (výdělečná) činnost může mít charakter podnikatelské činnosti. Zisk plynoucí z této činnosti může být použit pouze k zajištění dosažení účelu, pro který byl veřejně prospěšný poplatník zřízen.
Primárně je nutné posoudit, zda daná konkrétní činnost, která je VPP vykonávána, je činností, která je podnikáním, nebo zda se jedná o činnost nepodnikatelskou.
Pojem „podnikatel“
Tento pojem je definován v § 420 OZ. Za podnikatele je považován ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Aby se jednalo o podnikání, musí být splněny všechny výše uvedené podmínky. Zvlášť důležitý je zejména prvek soustavnosti a záměr vykonávat činnost za účelem dosažení zisku.
• Prvek soustavnosti je jedním ze základních znaků podnikání. V případě, že VPP v rámci své hlavní činnosti vyvíjí i příležitostnou výdělečnou činnost, pak se i přesto, že tak VPP činí za účelem dosažení zisku, nejedná o podnikání, neboť není naplněn prvek soustavnosti.
Příklad č. 1: Spolek myslivců prodává vstupenky na myslivecký bál pro veřejnost pořádaný 2x ročně (při zahájení a ukončení sezóny). Zisk z prodeje vstupenek hodlá použít na opravu krmelců. Jedná se o příležitostnou výdělečnou činnost, která úzce souvisí s hlavní činností spolku – nejedná se o podnikání.
Příklad č. 2: Spolek hasičů pořádá 1x ročně soutěž o nejlepšího hasiče, v rámci níž je vybíráno vstupné a je zajištěno občerstvení pro veřejnost formou stánků. Výtěžek z akce bude použit na rozvoj hlavní činnosti tohoto spolku. Jedná se o příležitostnou výdělečnou činnost, která úzce souvisí s hlavní činností spolku – nejedná se o podnikání.
Příklad č. 3: Taneční spolek pořádá každý týden taneční hodiny pro veřejnost. Příjem z této činnosti využívá na pokrytí nákladů na zahraniční zájezdy a vystoupení. Nejedná se o příležitostnou výdělečnou činnost, ale o soustavnou činnost, jejímž účelem je dosažení zisku – jedná se o podnikání.
Příklad č. 4: Fotbalový klub zajišťuje při svých nedělních utkáních občerstvení pro fanoušky formou stánkového prodeje. Ze zisku z tohoto prodeje hradí klub část nákladů na údržbu hřiště. Nejedná se o příležitostnou výdělečnou činnost, ale o soustavnou činnost, jejímž účelem je dosažení zisku – jedná se o podnikání.
• Pro posouzení, zda je účelem činnosti, kterou poplatník soustavně vykonává, dosažení zisku, není rozhodující skutečný hospodářský výsledek, ale účel, k němuž výkon činnosti směřuje. To, zda poplatník měl záměr vykonávat činnost za účelem zisku, či nikoli, vyplývá např. z předběžné kalkulace příjmů a nákladů (poplatník by měl být schopen svůj záměr správci daně doložit). Z kalkulace ceny lze jednoduše a průkazně zjistit, zda VPP chce dosáhnout zisku, nebo zda chce službu či zboží poskytovat neziskovým charakterem.
- V situaci, kdy poplatník nastaví cenu za poskytnutí zboží či služby se záměrem dosáhnout zisku, jedná se o výdělečnou činnost (podnikání). To, že vlivem okolností ve výsledku není předpokládaný zisk generován, samo o sobě nepostačuje k tomu, aby byla činnost překlasifikována na nepodnikatelskou. V některých případech může být plánování dosažení/nedosažení zisku v daném konkrétním časovém období součástí podnikatelské strategie.
Příklad č. 5: Spolek založený na podporu sportovních aj. podobných aktivit svých členů (tělovýchovná jednota) poskytuje svým členům občerstvení. Ceny pro členy jsou nastaveny tak, že pokryjí náklady na pořízení zboží. V případě, že se akce tělovýchovné jednoty účastní veřejnost, je občerstvení poskytováno i jí, ovšem za ceny vyšší, tedy na komerční bázi (zisk z této činnosti je použit na podporu hlavní činnosti). Dané činnosti je třeba rozlišit. Provozování občerstvení pro členy není podnikáním. Provozování občerstvení pro nečleny je vykonáváno soustavně za účelem dosažení zisku – jedná se o podnikání.
Příklad č. 6: Spolek založený na podporu sportovních aj. podobných aktivit svých členů (tělovýchovná jednota) provozuje v domě jemu patřícím hospodu pouze pro občerstvení svých členů. Členem spolku se může stát každý, kdo o to požádá. Ceny jsou nastaveny tak, že spolek dosahuje zisk – jedná se o podnikání.
Obecně u spolků tohoto typu je nutný velice obezřetný postup při ověřování činnosti spolku. Je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že se může jednat o skrytou formu podnikání, ne o provozování bohulibé činnosti ve smyslu § 146 a § 217 OZ.
Příklad č. 7: Vysoká škola provádí rozbory vzorků pro podnikatelské subjekty, přičemž z této činnosti je generován pravidelný zisk. Z tohoto zisku financuje nekomerční výzkum, který provádí v rámci své hlavní činnosti. Jedná se o činnost, která je vykonávána soustavně za účelem dosažení zisku – jedná se o podnikání.
Příklad č. 8: Chráněná dílna má na tržišti stánek, ve kterém prodává hrnčířské výrobky lidí se zdravotním postižením. Z příjmů financuje např. údržbu hrnčířského kruhu, nákup materiálu pro výuku zdravotně postižených (nepodnikatelská činnost vykonávaná v rámci hlavní činnosti). Jedná se o činnost, která je vykonávána soustavně za účelem dosažení zisku – jedná se o podnikání.
- V situaci, kdy není záměrem poplatníka dosahovat zisk a poplatník proto nastaví cenu za poskytnutí zboží či služby tak, aby výnos nepřesahoval náklady, jedná se o činnost neziskovou (nepodnikatelskou). Pokud by došlo k tomu, že by byl ve výsledku přesto zisk dosažen a jednalo by se o ojedinělý případ, lze takovýto příjem považovat za příjem z nepodnikatelské činnosti. Pokud by však docházelo k soustavnému překračování kalkulace, je nutné činnost, z níž je zisk dosahován, překlasifikovat na činnost podnikatelskou. Vždy je třeba upřednostňovat obsah nad formou.
Příklad č. 9: Výzkumná instituce pořádá vědeckou konferenci za účelem šíření osvěty v oblasti výzkumu a vědy. Výše poplatku za vstup je odvozena od předpokládané výše nákladů na zajištění této akce a není očekáván žádný zisk. Tato činnost je vykonávána za účelem podpory hlavní činnosti poplatníka bez záměru dosáhnout zisku - nejedná se o podnikání. To platí i v případě, že byl navzdory předpokladům zisk dosažen, neboť akce se zúčastnilo více účastníků, než bylo původně očekáváno.
Příklad č. 10: Junáci pořádají letní dětský tábor. Jedná se o dobrovolnou činnost, jejímž účelem je rozvoj osobnosti dítěte a jeho mravních, intelektuálních, tělesných a sociálních schopností, vytvoření kladného vztahu k přírodě a k základním zásadám ekologie. Cena za pobyt je přizpůsobena tak, aby alespoň z části pokryla náklady na provoz tábora, zbytek je hrazen z dotace. Nejedná se o podnikání.
Pro účely posouzení, zda se jedná o podnikatelskou, či nepodnikatelskou činnost, je vždy nutné vycházet z materiálního pojetí, tedy z toho, zda činnost, která je poplatníkem fakticky vykonávána, splňuje výše uvedená kritéria. Výsledek tohoto posouzení by měl korespondovat s údaji uvedenými ve statutu VPP (zejména co do vymezení rozsahu hlavní činnosti). V případě, že je ve statutu uvedeno, že hlavní činností poplatníka je činnost, která je považována za podnikání, jedná se o údaj, který odporuje smyslu a účelu zákona (např. v případě spolku se jedná o rozpor s § 217 OZ). Z rozdělení činností poplatníka na hlavní (nepodnikatelskou) a vedlejší (podnikatelskou) se pak vychází rovněž při vedení účetní evidence.
Pokud poplatník vykonává podnikatelskou činnost, ke které je nezbytné živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění, a poplatník takovýmto oprávněním nedisponuje, je tato činnost přesto považována za podnikání.[1]
Příklad č. 11: Vysoká škola má ve svém statutu uvedeno, že ke splnění účelu, pro který byla zřízena, provádí ubytovací činnost pro veřejnost. Náplní této činnosti je pronájem internátu veřejnosti v době prázdnin. Zisk z provozování této činnosti je určen na opravy a provoz tohoto internátu. Byť je tato činnost uvedena ve statutu jako činnost, která směřuje ke splnění účelu, pro který byla zřízena, z materiálního hlediska se jedná o činnost, která je provozována soustavně za účelem dosažení zisku – jedná se o podnikání.
Příklad č. 12: Veřejně prospěšný poplatník (ústav, církev) vykazuje jako příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti příjmy, které zcela evidentně nejsou podnikáním. Jsou vykonávány se zcela jiným záměrem, nežli za účelem dosažení zisku (např. poskytování stravování potřebným za symbolickou částku). Poplatník je držitelem živnostenského oprávnění a na základě této skutečnosti řadí příjmy z této činnosti mezi příjmy z podnikání. Jedná se přesto o nepodnikatelskou činnost, činnost je sice provozována soustavně, ale nikoli za účelem dosažení zisku.