hanno, to pevné zdraví vám závidím a přeji zároveň, tak ať to hlavně vydrží
já jsem si za ta léta ve školství zvykla na to, že jsou dny, kdy neudělám skoro nic, protože mi tu pořád někdo ťuká na dveře, takže pak zůstávám déle a někdy přijde na řadu i sobota nebo neděle, ale to opravdu výjimečně. snažím se nesrovnávat své přesčasy s přesčasy učitelskými, jinak bych se z toho musela zbláznit. prostě tohle ve své hlavě (někdy až násilím
) odděluji a pak jsem i spokojená se svou prací a hodiny navíc mi nevadí. nikdy jsem neučila, takže nemůžu říct, jak náročné povolání to je a co všechno sebou nosí v hlavě domů učitelé, i když mají "padla". ale mám pár výborných kamarádek právě z řad učitelů a také pracují doma po večerech nebo o víkendech na různých papírech a přípravách nebo opravách písemek atd. jsou samozřejmě doma dříve než my, ale jejich psychika během vyučování podle mně dostává zabrat více než ta naše. pracovala jsem i na základce a teď na střední a s dětma jsou prostě pořád nějaké problémy, často i pořádné průšvihy, někdy jde i o zdraví. fakt nezávidím. já ráno přijdu do práce, uvařím si kotlík čaje, stáhnu výpisy z banky a svůj pracovní den si víceméně určuji sama a podle potřeb přizpůsobuji. najím se kdy chci, na wc si zajdu taky kdykoliv, máme opravdu i pár výhod oproti učitelům.
takže pokud nás má práce bavit, opravdu s učiteli nesrovnávejme, i když je máme denně na očích a můžou nás někteří pěkně vytáčet, ale to je v člověku jako takovém, bez ohledu na povolání.