ZP a neplacené volno

sociální, zdravotní, zákonné, evidenční listy

ZP a neplacené volno

Příspěvekod KatkaS » čtv 19. lis 2015 16:24:49

Dobrý den, potřebovala bych vědět jestli za zaměstnance platíme zdravotní pojištění v případě, že zaměstnanec čerpá neplacené volno a je zároveň osobou pečující o nezletilé dítě do 7 let věku. Vím, že za zaměstnance platí zP stát, ale jak je to s platbou za zaměstnavatele?
KatkaS
 
Příspěvky: 1
Registrován: pon 09. lis 2015 11:42:46

Re: ZP a neplacené volno

Příspěvekod tompol » úte 26. dub 2016 10:33:49

Tak to by mě také zajímalo
Uživatelský avatar
tompol
 
Příspěvky: 3
Registrován: úte 26. dub 2016 10:00:12

Re: ZP a neplacené volno

Příspěvekod refi » úte 26. dub 2016 13:27:06

protože bych to lépe nenapsala, cituji: (platí od 1.1.2015)

V situaci, kdy zaměstnanec nemá neplacené volno na celý kalendářní měsíc, mohou nastat dvě situace. Pokud je měsíční vyměřovací základ zaměstnance stejně velký jako minimální mzda a nebo vyšší, doplatek se neprovádí. Pokud příjem zaměstnance v daném měsíci nedosáhne minimální mzdy, musí zaměstnanec zaplatit doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu mezi oběma částkami.

Příklady neplaceného volna a řešení nastalých situací si nejlépe představíme na příkladech. Lze dobře vidět, kdy zaměstnanec nemusí provádět doplatek z minimálního vyměřovacího a kdy ano. V uvedených příkladech se nejedná o osoby, za které platí pojistné stát nebo osoby, na které se odvod z minimálního vyměřovacího základu nevztahuje.

1. Zaměstnanec čerpal dle dohody se zaměstnavatelem v měsíci březnu 2015 tři dny neplaceného volna. Jeho vyměřovací základ činil 18 500 korun. Protože je vyměřovací základ vyšší než minimální vyměřovací základ (9200 korun), nebude zaměstnavatel provádět doplatek zdravotního pojištění. V březnu bude odvedeno pojistné ve výši 13,5 % z částky 18 500 korun (z toho 9 % uhradí zaměstnavatel a 4,5 % srazí ze mzdy zaměstnanci).

2. Zaměstnanci bylo poskytnuto v březnu 2015 deset dnů neplaceného volna. Jeho vyměřovací základ za uvedený měsíc činil 7000 korun. Bude odvedeno pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Zaměstnavatel uhradí 630 korun (9 % z částky 7000 korun) a zaměstnanci srazí ze mzdy 612 korun (4,5 % z částky 7000 korun a 13,5 % z částky 2200 korun (9200 – 7000 korun).

3. Zaměstnankyně čerpala od počátku měsíce března 2015 devět kalendářních dnů ošetřovné na nemocného člena rodiny, a poté se vzájemně se zaměstnavatelem dohodli na čerpání neplaceného volna. V tomto případě musí být při odvodu zohledněna poměrná část minimálního vyměřovacího základu. Za dobu poskytování nemocenských dávek se zdravotní pojistné neodvádí. Počet dnů v měsíci 31 minus počet dnů poskytování nemocenských dávek, tj. 22 dnů. Minimální vyměřovací základ = 6529,03 korun ((22/31) x 9200 korun). Celkové pojistné za měsíc březen činí 882 korun (celou částku uhradí zaměstnankyně prostřednictvím zaměstnavatele).
Uživatelský avatar
refi
Moderátorka
 
Příspěvky: 3363
Registrován: pon 02. úno 2009 15:07:01
Bydliště: Ostrava


Zpět na Pojištění

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků