Samostudium - nárok při zkráceném úvazku

[Neználek]

Dobrý den,
prosím poradit, jakým způsobem vypočítám nárok na samostudium u zaměstankyně, která nastoupí na zkrácený úvazek a bude pracovat jen 3 dny v týdnu (po, st, pá), celkem 20 hod.
Mám brát, že pokud pracuje 20 hod. týdně, měla by mít nárok na polovinu, tj. 6 dní samostudia, nebo pokud pracuje 3 dny v týdnu, tak jsem nějak laicky vypočítala 7,2 dne, tedy 7 dní samostudia. Existuje nějaký vzorec, jak toto správně vypočítat?
Děkuji moc za radu.

[sonajda]

někde se to už na radimesi uvádělo, že se má samostudium při zkrázeném úvazku krátit.... přesto si myslím, že by se krátilo již pokrázené.... zaměstnanec může mít (schválně píšu může mít - záleží na řediteli, jak rozhodne....) jeden den samostudia za kalendářní měsíc (ve šk.roce).... uvádí se za měsíc, ne za odpracovaných např.160hodin (při prac.měsíci, který má 20dnů)

[Čelakovská]

V zákoně o pedagog.pracovnících č. 563/2004 Sb., § 24 odst. 7 je uvedeno, že: "Při sjednání nebo povolení kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu snížní rozsah tohoto volna."

[sonajda]

no vždyť.... když zaměstnanec bude mít samostudium např. jen 3 hodiny (protože jeho pracovní den je tříhodinový) , tak tím pádem se mu nárok snížil.... úměrně snížil... nebo je třeba nárok krátit ještě víc????

[hanna]

Tak jak píše Čelakovská: krátit na týdenní úvazek.
Př.
1. Šk. r. 9/2011-8/2012 - úv. 40 hod. týdně, PP celý šk. r.(12 měs.) = nárok 12 dní SV.
2. Úv. 20 hod. týdně, PP celý šk.r.(12 měs.) - nárok 12/40*20=6 dní.

3. PP od 1.9.2011 do 30.6.2012, tj. 10 měs.: nárok 12/12*10=10 dní při plném úvazku (40 hod.týdně).
4. PP od 1.9.11 do 30.6.12, tj. 10 měs.: úv. 20 hod.týdně = 5 dní = (10/40*20)

5. PP 1.9.11-30.6.12, úv. 0,3 = 10*0,3=3 dny
6. PP 1.9.11-30.8.12, úv- 0,3 = 12*0,3=3,9,tj.4 dny

Takto to děláme u nás.

[Čelakovská]

Našla jsem ještě tento výklad:
viz. dotaz č..3
Společný výklad MŠMT a ČMOS PŠ k samostudiu


--------------------------------------------------------------------------------


Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Č.j.: 32 932/2005-25


Českomoravský odborový svaz pracovníků školství

Č.j.: 774-15/3-2005




Výklad

ustanovení § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb.,

o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb.



Jedním ze způsobů uskutečňování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je samostudium (§ 24 odst. 4 písm. b) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb. (dále jen „zákon“). K realizaci této formy dalšího vzdělávání přísluší pedagogickým pracovníkům volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody (§ 24 odst. 7 zákona).


1. Volno k dalšímu vzdělávání formou samostudia je volnem, které zaměstnanci (pedagogickému pracovníku) dočasně brání v plnění pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a zaměstnavateli v přidělování práce. Při dalším vzdělávání formou samostudia se nepostupuje podle ustanovení § 126 odst. 2 zákoníku práce, podle kterého je účast na školení a studiu při zaměstnání za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě výkonem práce, za který přísluší zaměstnanci mzda.


2. Zákon v § 24 odst. 4 písm. b) stanoví, že další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje mj. samostudiem a v odst. 7 stanoví rozsah volna, které k dalšímu vzdělávání formou samostudia pedagogickým pracovníkům přísluší. Další vzdělávání pedagogických pracovníků organizuje ředitel školy podle plánu dalšího vzdělávání, který stanoví po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem. Z plánu dalšího vzdělávání lze tedy dovodit základní obsahové zaměření samostudia.

Žádné další podrobnosti ke způsobu, organizaci či kontrole využití volna k samostudiu zákon nestanoví, tedy neukládá v této souvislosti žádné povinnosti ani zaměstnancům (pedagogickým pracovníkům) ani zaměstnavatelům. Z toho lze mj. vyvozovat, že toto pracovní volno je výslovně vztaženo k umožnění samostudia, a nelze je využít např. k účasti na studiu v těch studijních programech akreditovaných institucí, jejichž studium uložil pedagogickému pracovníku zaměstnavatel v rámci obecné povinnosti zaměstnance prohlubovat si kvalifikaci. Na druhou stranu ovšem může pedagogický pracovník využít tohoto volna k účasti např. na kursu, který si sám zvolil.

Ředitel školy nemá právo určit zaměstnanci obsah vzdělávání, ale na druhé straně má právo vědět, zda volno bylo využito k samostudiu a znát rámcově obsah samostudia, protože
při stanovení plánu dalšího vzdělávání má mimo jiné přihlížet ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, srov. § 24 odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb. V tomto případě se tedy nejedná o samoúčelnou administrativu zatěžující obě strany – ředitele i zaměstnance - ale prostředek k tomu, aby mohl být zajištěn odpovídající rozsah i úroveň dalšího vzdělávání. Kromě toho, že by nemělo jít o formální vyplňování dalších „papírů“, bude tímto způsobem prokázáno, že zaměstnanec využil volno zákonem stanoveným způsobem.



3. K dalšímu vzdělávání formou samostudia přísluší pedagogickým pracovníkům volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Pokud pracovní poměr trval jen část školního roku, přísluší za každý celý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina celkového volna, tj. jeden den. Uvedené volno je tedy zákonem vázáno na školní rok a na trvání pracovního poměru, jako jedné z možných forem pracovněprávního vztahu. Trváním pracovního poměru se rozumí i případ, kdy půjde o několik pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele za sebou, které však na sebe budou nepřetržitě navazovat. Pro splnění podmínky trvání pracovního poměru v daném měsíci není tedy nutné, aby pedagogický pracovník pracoval v jednom pracovním poměru. Školní rok podle § 24 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku.

Při sjednání nebo povolení kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna k samostudiu.


4. Čerpání volna k samostudiu je podmíněno existencí pracovního poměru. Z existence jiného pracovněprávního vztahu (konkrétně z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) toto čerpání nevyplývá. V případě uzavření některé z dohod však nelze vyloučit, ani pro případ tohoto volna, aplikaci ustanovení § 233 odst. 2 písm. e) zákoníku práce, podle kterého jsou na základě uzavřených dohod zaměstnavatelé povinni zejména dodržovat i ostatní podmínky sjednané v dohodě; případné další sjednané nároky zaměstnance nebo jiná plnění v jeho prospěch však nelze dohodnout pro zaměstnance příznivěji, než jsou obdobné nároky a plnění vyplývající z pracovního poměru. V dohodě by tedy bylo možné sjednat poskytování volna k samostudiu, ovšem pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném v § 24 odst. 7 zákona.


5. Volno k samostudiu přísluší také pedagogickému pracovníkovi, který vykonává ve škole nebo školském zařízení přímou pedagogickou činnost na základě vedlejšího pracovního poměru. Má-li pedagogický pracovník sjednáno více pracovních poměrů, posuzují se podle § 69 zákoníku práce práva a povinnosti z nich vyplývající samostatně.



6. Za dobu volna k dalšímu vzdělávání formou samostudia, přísluší pedagogickým pracovníkům náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Za dobu uvedeného volna tedy nenáleží plat (nejde o výkon práce), ale jeho náhrada. Náhrada platu není v tomto případě zákonem stanovena ve výši průměrného výdělku (na jehož výpočet se vztahuje § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů), ale ve výši platu, na který by zaměstnanci vznikl nárok, pokud by toto volno nečerpal. Zaměstnanci se tedy prakticky v důsledku čerpání volna jeho měsíční příjem nemění. Jestliže pedagogický pracovník čerpá volno k samostudiu v den, kdy mu v důsledku toho odpadnou předem rozvržené tzv. přespočetné hodiny, příplatek za ně podle § 8a zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, nenáleží ani formou náhrady platu.


7. Dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Jeho rozhodování má umožnit čerpání volna v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce a zároveň vyhovět požadavku, aby čerpání volna bylo stanoveno v době, kdy tomu nebrání vážné provozní důvody. Tyto důvody však zákon nespecifikuje. Při svém rozhodování je ředitel (stejně jako v jiných případech) vázán mj. i příslušnými ustanoveními zákoníku práce (např. § 7, § 8, § 35, § 74). Pokud pedagogický pracovník v daném školním roce nevyčerpá volno v rozsahu, který mu podle zákona přísluší, nelze jej převádět do dalšího školního roku ani jej nelze nahradit peněžitým plněním. Nevyčerpané volno na konci školního roku bez dalších nároků zaniká.


V návaznosti na předchozí právní výklad ustanovení § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., jsou dále uvedeny odpovědi na dotazy, které se k dané problematice nejčastěji vyskytují



Dotaz č. 1

Je pracovním úrazem úraz, který se stane pedagogickému pracovníku v době pracovního volna poskytnutého k samostudiu podle § 24 odst. 7 zák. č. 563/2004 Sb.?

Pracovním úrazem je úraz, ke kterému došlo u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, viz ustanovení § 190 odst. 1 zákoníku práce.

Volno k samostudiu je z hlediska pracovněprávního překážkou v práci, při které náleží pedagogickému pracovníkovi pracovní volno s náhradou platu. Po dobu volna k samostudiu proto není zaměstnavatel oprávněn ukládat pedagogickému pracovníkovi pracovní úkoly a pedagogický pracovník nekoná práci pro zaměstnavatele. Jeho jedinou povinností v uvedené době je samostudium. Pedagogický pracovník tudíž neplní pracovní úkoly, ani nekoná činnosti s nimi související (co se rozumí plněním pracovních úkolů a přímou souvislostí s plněním pracovních úkolů stanoví § 25 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony).

Úraz utrpěný v době volna k samostudiu podle § 24 odst. 7 zák. č. 563/2004 Sb. nemůže být proto pracovním úrazem, neboť není splněn jeden ze znaků pracovního úrazu, a to plnění pracovních úkolů nebo přímá souvislost s ním.



Dotaz č. 2

Může ředitel školy stanovit náplň samostudia a kontrolovat její plnění?

Ředitel školy nemá právo určit zaměstnanci obsah vzdělávání, ale na druhé straně má právo vědět, zda volno bylo využito k samostudiu a znát rámcově obsah samostudia, protože při stanovení plánu dalšího vzdělávání má mimo jiné přihlížet ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, srov. § 24 odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb.


Dotaz č. 3

V jakém rozsahu náleží volno k samostudiu při kratší pracovní době?

Od 1. 12. 2005 platí, že při sjednání nebo povolení kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna k samostudiu (tzn., že při polovičním úvazku přísluší pedagogickému pracovníkovi 6 dnů volna k samostudiu, při čtvrtinovém úvazku 3 dny apod.).

Dotaz č. 4

Kolik dnů volna k samostudiu náleží pedagogickému pracovníkovi v případě, že jeho pracovní doba není rozvržena do 5 pracovních dnů?

Čerpání volna k samostudiu není podmíněno rozvržením pracovní doby. Při rozvržení pracovní doby je však třeba vycházet z ustanovení čl. 6 odst. 5 a 6 Pracovního řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení, č.j.: 14269/2001-26, podle kterého se při plném pracovním úvazku rozvrhuje přímá pedagogická činnost na všechny dny v týdnu. V odůvodněných případech nebo při kratší než stanovené týdenní pracovní době je možné tyto činnosti rozvrhnout i jinak. Zároveň je třeba pedagogickému pracovníkovi, který nemá rozvrženou přímou pedagogickou činnost na všechny dny v týdnu, určit také dny, v nichž koná práce s ní související. Volno k samostudiu lze čerpat také ve dnech, kdy má zaměstnanec konat práce související.



Dotaz č. 5

Náleží pedagogickému pracovníkovi volno k samostudiu i při vedlejším pracovním poměru?

Volno k samostudiu přísluší pedagogickému pracovníkovi v pracovním poměru. Vedlejší pracovní poměr je zvláštní forma souběžného pracovního poměru (viz § 70 zákoníku práce). U souběžných pracovních poměrů se práva a povinnosti z nich vyplývající posuzují samostatně, pokud zákoník práce nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak. To znamená, že má-li pedagogický pracovník uzavřeno několik pracovních poměrů, čerpá volno k samostudiu z každého pracovního poměru, tedy i z vedlejšího pracovního poměru zvlášť.



Dotaz č. 6

Je možný převod volna k samostudiu do dalšího školního roku?

Volno k samostudiu je vázáno na školní rok. Převod do dalšího školního roku zákon neumožňuje. Z ustanovení § 24 odst. 7 zákona vyplývá, že nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká.



Dotaz č. 7

Co jsou vážné provozní důvody?

Zákon č. 563/2004 Sb., ani žádný jiný právní předpis včetně zákoníku práce, který rovněž používá tento pojem, nestanoví, co jsou vážné provozní důvody. Pojem vážné provozní důvody nelze s ohledem na rozmanitost pracovních činností blíže specifikovat. Záleží vždy na konkrétním pracovišti a podmínkách jeho provozu (za vážný provozní důvod lze považovat důvod, který je na úkor výchovy a vzdělávání). Při vymezování provozních důvodů musí ředitel školy respektovat ustanovení § 7 a § 8 zákoníku práce. Bližší vymezení vážných provozních důvodů k § 24 odst. 7 zákona lze provést v kolektivní smlouvě.



Dotaz č. 8

Jak postupovat, když zaměstnavatel volno k samostudiu neurčí?

Dobu čerpání volna k samostudiu určuje ředitel školy, který by měl vytvořit takové organizační podmínky chodu školy, aby pedagogický pracovník mohl volno k samostudiu vyčerpat. Při rozhodování je ředitel školy vázán kromě zákona č. 563/2004 Sb. mimo jiné i příslušnými ustanoveními zákoníku práce, např. § 7, § 8, § 35, § 74. Neurčení doby čerpání volna k samostudiu, aniž by tomu bránily vážné provozní důvody, je porušením zákona ze strany ředitele školy. V takovém případě může zaměstnanec dát podnět oblastnímu inspektorátu práce ke kontrole dodržování právních předpisů, z nichž vznikají účastníkům práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů. Zaměstnanec se může rovněž obrátit se žádostí o řešení situace na zřizovatele, který plní podle § 166 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. funkci orgánu nadřízeného zaměstnavateli v pracovněprávních vztazích a je podle § 26 zákoníku práce povinen sledovat, jak zaměstnavatelé plní povinnosti při vytváření pracovněprávních vztahů a jejich rozvíjení (§ 8 odst. 3 zák. práce), zjišťovat příčiny porušování pracovněprávních předpisů, vyvozovat z něho důsledky a soustavně vytvářet podmínky pro jejich dodržování. Kromě toho se může zaměstnanec domáhat svých práv u zaměstnavatele stížností (viz § 25c odst. 7 zákoníku práce), popřípadě se podle § 22 zákoníku práce obrátit s podnětem ke kontrole na příslušný odborový orgán nebo podle § 174 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. na ČŠI. Tím není dotčeno právo domáhat se svých práv u soudu.



Dotaz č. 9

Lze volno k samostudiu uložit v době školních prázdnin?


Školní prázdniny jsou součástí školního roku a vztahují se na žáky nikoliv pedagogické pracovníky. Ti jsou v době školních prázdnin povinni plnit povinnosti vyplývající z pracovního poměru, pokud nečerpají dovolenou nebo jiné pracovní volno, a proto místo plnění pracovních povinností jim ředitel školy může určit čerpání volna k samostudiu. Vhodnou dobou pro čerpání volna k samostudiu jsou zejména vedlejší prázdniny.



Dotaz č. 10

Lze volno k samostudiu poskytovat po půl dnech, či kratších částech?

Volno k samostudiu zákon č. 563/2004 Sb. stanoví v pracovních dnech, a proto ředitel školy určuje dobu jeho čerpání v celých dnech. Pouze ve výjimečných případech, kdy pedagogickým pracovníkům s kratší pracovní dobou přísluší rozsah volna, který neodpovídá celým pracovním dnům (např. ve výši 3,5 dne), umožní ředitel školy dočerpání příslušné kratší části volna.



Dotaz č. 11

Mohou volno k samostudiu čerpat důchodci?

Pedagogičtí pracovníci, kteří jsou poživateli důchodů (starobní, invalidní) a vykonávají výdělečnou činnost v pracovněprávním vztahu, mají stejná práva a povinnosti jako ostatní zaměstnanci. To znamená, že pokud jsou ke škole nebo školskému zařízení v pracovním poměru, přísluší jim volno k samostudiu v rozsahu 12 pracovních dnů, popř. jeho odpovídající části, netrval-li jejich pracovní poměr po celý školní rok, nebo mají-li sjednánu nebo povolenu kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu.




Dotaz č. 12

Mají pedagogičtí pracovníci v době volna k samostudiu nárok na zvýhodněné stravování?

Pedagogičtí pracovníci, kteří jsou zaměstnanci škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, kraji a obcemi, mají nárok na jedno hlavní jídlo během směny za sníženou úhradu za podmínek stanovených vyhláškami č. 430/2001 Sb. a č. 84/2005 Sb. Jednou z těchto podmínek je, že přítomnost zaměstnance v práci během této směny trvá alespoň 3 hodiny. Jde o odpracovanou směnu. Volno k samostudiu je překážkou v práci, nárok na zvýhodněné stravování tudíž nevzniká.


Dotaz č. 13

Lze určit volno k samostudiu na dobu jiných překážek v práci?

Povinnost dalšího vzdělávání mj. formou samostudia ukládá pedagogickým pracovníkům zákon č. 563/2004 Sb. K tomuto účelu je pedagogickým pracovníkům poskytováno pracovní volno. Volno k samostudiu je překážkou v práci. Souběh s jinými překážkami v práci sice není výslovně vyloučen právním předpisem, jako je to např. při určení dovolené na dobu některých osobních překážek v práci, ale prakticky není možný, neboť by se tím popíral smysl ustanovení o volnu k samostudiu. Určení volna k samostudiu na dobu jiných překážek v práci by mohlo být považováno za porušení § 7 odst. 2 zák. práce.


Dotaz č. 14

Je možné určit dobu čerpání dovolené na zotavenou na dobu, kdy pedagogický pracovník čerpá volno k samostudiu?

Ne, zaměstnavatel určuje jak dobu čerpání dovolené na zotavenou, tak dobu čerpání volna k samostudiu a musí zvolit jednu z těchto variant.


Dotaz č. 15
Posuzují se čerpané dny volna k samostudiu jako výkon práce podle § 40 nařízení vlády č. 108/1994 Sb.?

Ano, podle ustanovení § 40 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů, se volno k samostudiu posuzuje jako výkon práce, např. pro účely posouzení splnění podmínek pro vznik nároku na dovolenou na zotavenou.









Mgr. Václav Pícl Mgr. František Dobšík

I. náměstek ministryně předseda

školství, mládeže a tělovýchovy Českomoravského odborového

svazu pracovníků školství



V Praze dne 7. prosince 2005

[Markethka]

Samostudium počítám tak, pokud je PP od 1.9.2011 - 31.8.2012, tak je nárok na 12 dnů. PP od 1.9.2011- 30.6.2012, tak je nárok 10 dnů. Samozřejmě se to potom krátí velikostí úvazku.
např. : zaměstnanec má PP od 1.9.11 - 31.8.12 , úvazek má 0,565 = 0,565 x 12 = 6,78 = 7 dnů. Pokud se během školního roku změní úvazek, tak to opět upravím

[pelča]

u nás to také počítáme (dokonce pan ředitel osobně a ten má vždy pravdu ) taky tak, že úvazek vynásobíme *12 dní samostudia a zaokrouhleno na dny, ale překvapuje mě, že ho lze poskytnout i v období prázdnin, tak to u nás nefunguje...asi ten výklad vytisknu a předám "výš", děkuji za vložení metodického pokynu

[noovicka]

Dobrý den,
domnívala jsem se, že pokud pedagog pracuje sice na zkrácený úvazek, ale každý den v týdnu, tzn. po - pá, tak se mu nárok na samostudium nekrátí. Jestliže pracuje každý den 4 hodiny, celkem 20 hod. týdně, tak i samostudium u něj je 4 hodiny za den, ale celkem také snad 12 dní, když pracuje celý školní rok.
Stejně to je přece i u dovolené, pokud pracuje celý týden, ale na zkrácený úvazek, tak se mu dovolená také nekrátí, pouze má tolik hodin dovolené, kolik konkrétní den má pracovat.
Nebo je to jinak?

[Waja]

Zdravím,
o výpočtu nároku dní na samostudium jsem neměla nikdy pochybnosti, před lety jsme tu měli kontrolu z krajského úřadu a ta mi můj výpočet odsouhlasila. Samozřejmě základní nárok je dle smlouvy 1 den za jeden měsíc při plném úvazku. U zkrácených úvazků jsem počítala dle toho, na kolik dní v týdnu mají rozvrženou pracovní dobul Jestliže při polovičním úvazku měl učitel rozvrženou práci do všech 5 dní, tak už jsem nárok nekrátila - náhrada za 1 den čerpání samostudia byla jen za čtyři hodiny. A v případě, že byl poloviční úvazek rozložen jen třeba na tři dny v týdnu, tak jsem nárok krátila 12:5x3= 7 dní samostudia, které učitel čerpal jen v pracovních dnech v rozsahu 6,66 hodin za směnu. Takže oba na tom byli s penězi i čerpáním zhruba stejně.

O jarních prázdninách jsem potkala "zoufalou" paní učitelku, která chodila do vedlejší školy v době, kdy všichni ostatní její kolegové čerpali studijní volno. Má zkrácený úvazek a rozvržený do všech pracovních dní. A protože nárok tam vypočítávají dle výkladu v předchozích příspěvcích, tak už měla vyčerpáno a musela fyzicky chodit do školy.

Čím víc studuji předpisy a předchozí příspěvky, tím víc se zamotávám do toho, co mi bylo naprosto jasné. Dle předchozích výkladů by teoreticky dva pedagogové, kteří např. mají oba stejný poloviční úvazek na 20 hodin týdně, ale jeden v pěti a druhý ve třech dnech měli nárok jen na 6 dní samostudia. Tomu s třídenním cyklem by třeba o jarních prázdninách stačilo čerpat tři dny a druhý (pětidenní) by na dobu jarních prázdnin potřeboval dnů pět??? To mi přihjde naprosto nesmyslné, protože je značně znevýhodněný. Když to porovnám s pedagogy na naší škole, tak o vedlejších prázdninách býva škola zavřená a tak by musel čerpat dovolenou, nebo neplacené volno?

A podle zákona o pedagogockých pracovnících při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna, je přeci toto splněno tím, že dotyčný má náhradu jen za kratší úvazek.

Prosím, vyznáte se v tom někdo???

Já teď už vůbec ne

Díky za vaše názory a připomínky.

Jitka