Náhrada ve výši jízdného za veřejný hromadný prostředek

[pmaja]

Dobrý den,
prosím zkušenější o radu, nějak jsem se zamotala.
2 zaměstnankyně spolu jely na služební cestu. Ředitel povolil použití osobního automobilu, ale za úhradu jízdného ve výši jízdného za veřejný hromadný dopravní prostředek.
Teď tady přemýšlím nad tím, jestli ta náhrada jízdného ve výši jízdného za veřejný hromadný dopravní prostředek náleží oběma "cestovatelkám"? Spíš jen té jedné, co použila ten svůj vůz že? Ta druhá se s ní "jen vezla". Je to tak?
Děkuji za konzultaci.

[Barusa]

Ano, jen jedna má nárok na úhradu jízdních nákladů, té druhé žádné náklady nevznikly.

[pmaja]

Děkuji.

[pmaja]

Ještě přemýšlím nad jednou věcí - jakou cenu použít? Když si vyhledám jízdní řády, tak vidím nějakou cenu za jízdenku, která mi přišla dost vysoká - 108 Kč/cesta. Tak jsem si vzpomněla, že minulý týden jel jeden zaměstnanec vlakem na to samé místo a platil 66 Kč za jednu cestu. Při podrobném zkoumání jsem zjistila, že cestoval v systému OREDO a skutečně, když si vyhledám kalkulátor OREDO a najdu si cenu v tomto systému, tak je cena 66 Kč. Další zkušenější cestující kolegyně pravila, že někdy hodná paní pokladní prodá jízdenku automaticky levnější, tzn. přes OREDO, i když si o ni cestující sám neřekne. Když v pokladně ale nesedí hodná paní pokladní a neznalý cestující si řekne "jen" o jízdenku, tak mu ji prodá za 108 Kč!!!!!
No a co já teď s tím?! 66 Kč nebo 108 Kč? Je to docela podstatný rozdíl. Aby až přijde kontrola z Kraje, tak mě netepala, že jsem vyplatila moc a nebo zase málo.
Je to teď první případ, ale asi nebude ojedinělý. Doteď zaměstnanci jezdili buď vlastním autem s náhradou za ujetý km a nebo dopravou a dokládali jízdenky. Protože ale teď se cestuje poměrně dost na různé olympiády a soutěže a náklady za to už jsou dost vysoké, tak pan ředitel to chce řešit tak, že povolí cestu vlastním autem, ale s náhradou ve výši jízdenky.
Nebylo by vhodné to třeba dopsat do té žádanky nebo do směrnice?

[Dahab]

Všechny po dlouhé době zdravím a ráda bych se zapojila do diskuze k tomuto tématu. U nás se taky rozmáhá cestování na různé akce - hlavně DVPP, kdy pracovníci mají povolené veřejné dopravní prostředky, ale pak jedou osobním autem. Mají podepsaný cesťák - povolení pracovní cesty, kde je uvedený např. autobus. Jenže pak přijedou a je všechno jinak. Řeším to tak, že do Povolení pracovní cesty už nic nepíšu, ale k cesťáku přikládám doložku, že zaměstnavatel dodatečně povolil použít jiný dopravní prostředek než ten, co byl schválen a proto úhrada jízdného je stanovena podle ustanovení §157 odst.2 Zák. práce. Hodnotu jízdenky taky zjišťuji na internetu. Je to legální postup.
Ale když jsem si přečetla publikaci od Ing. Janouška, tak i toto by mělo být vždy povoleno před uskutečněním pracovní cesty, což je logické. Ale v praxi to vypadá tak, že se jakože neví, že dotyčný jede autem, když dojede a nic se nestane, tak se mu proplatí jízdné v hodnotě veřejné dopravy a připojí se doložka o dodatečném použití osobního auta. Jenže tím, že by i toto mělo být dohodnuto dopředu, tak co by se dělo v případě, že by pracovník třeba havaroval nebo mu vznikla na autě škoda? Kdo by za to nesl zodpovědnost? To mi není moc jasné a myslím si, že by nastal pro zaměstnavatele velký problém. Jaký na to máte názor?
Já už se přikláním k tomu, že prostě se žádná alternativa povolovat nebude a hotovo. Pokud to někdo poruší jeho problém, ale nedostane jízdné uhrazeno. Mějte se pěkně a jsem zvědavá na reakce